Reklama
Srdíčko - autor: Marta Csontosová
“Je zbytečné klást odpor vývoji genového inženýrství”, říká Jan Škovránek, primář našeho jediného specializovaného pracoviště dětské kardiologie a kardiochirurgie: Dětského kardiocentra v pražském Motole.

Srdíčko

Všichni máme v rodině nějaké dítě a zajímá nás, jestli se na jejich malých srdíčkách podepisuje civilizace, náš čím dál přírodě vzdálený život. Jak je to pane primáři?

Ta srdíčka jsou pořád stejná a nijak nepřibývá ani dětí s vrozenými vadami srdce v důsledku špatného stravování nebo špatného životního stylu. Pokud jde o výskyt vrozených vad srdce u dětí, tak asi 10 procent vad je důsledek chromozomálních aberací (hrubou odchylkou v zárodečním materiálu), dalších 10 procent vznikne mutací jednoho nebo malé skupiny genů. U většiny vrozených vad srdce se hovoří o tzv. multifaktoriálním původu, kdy k určité genetické dispozici musí ještě přibýt faktory, z nichž většina bude pro nás asi stále neznámých. Je jasné, že některé umíme pojmenovat: ionizující záření, určité léky, svou roli hrají také viry. Existuje například studie, která dokládá, že relativně nejvyšší počet dětí s vrozenou srdeční vadou se rodí v říjnu. Když odečteme osm měsíců, tak termín početí těchto dětí spadá do období chřipkové epidemie. Můžeme se domnívat, že vir zapracuje na malé genové odchylce a už je tady srdeční vada. K poškození embrya přispívá i virus rubeoly, zarděnky.

Je výskyt vrozených vad v některých oblastech mimořádně vysoký?

Ne, výskyt vrozených srdečních vad je všude na světě stejný. Nehraje v tom roli rasa ani místo narození na Zemi. Tento poznatek neplatí jen o člověku, platí to o všech savcích.

Vyšetřuje se srdíčko každého novorozence?

Ne kardiologem, ale každé dítě u nás vidí opakovaně pediatři a pozorují ho už neonatologové. Kdykoliv by se lékaři něco nezdálo, pošle dítě na odborné vyšetření. Na srdeční vadu se přijde na základě některých příznaků. U jednodušších vad se to nemusí projevit vůbec, nebo jen srdečním šelestem, což je zvukový fenomén, který pouze ukazuje, že někde krev víří, že proudí někde podstatně rychleji než by měla, že je tam nějaká dírka, nebo chlopeň zúžená či nedomykavá. Srdeční šelest je znamení, že krev v srdci neteče normálně. U malých dětí je velmi často nějaký šelístek slyšet. Kardiolog rychle pozná, zda je to příznak vady nebo ne. Jsou přirozeně symptomy vážných srdečních vad, které na sebe upozorňují buďto srdečním selháním, nebo modrým zabarvením sliznic a kůže - závažné upozornění, že v krvi není dost kyslíku pro zásobení tkáně.

Jakým vývojem prošla diagnostika dětské kardiologie?

Od doby, kdy měl lékař pro vyšetření srdíčka dítěte pouze oči, uši, pohmat a vycházel z anamnézy, prošla diagnostika obrovským vývojem. Skutečná moderní diagnostika přišla až se zavedením srdeční katetrizace a angiokardiografie. To je metoda, kdy se do srdíčka dítěte zavádí přes žílu nebo tepnu v nožičce cévka a my můžeme odebírat v srdíčku vzorky. Dozvíme se, kolik kyslíku obsahuje krev ve které části srdce a můžeme v různých částech srdíčka měřit tlaky. Také můžeme do srdce vstříknout kontrastní látku a pak pozorovat, kudy krev teče - zda jsou cévy, chlopně a dutiny normální. Je to vyšetření náročné, má svá rizika a používá se u něj ionizující záření. Zlom v diagnostice přineslo zavedení ultrazvukových vyšetřovacích metod: echokardiografie. Sondičkou se vysílá ultrazvuk do srdce, který se odráží od jednotlivých srdečních struktur a vrací se zpátky. Vše se registruje a složitou elektronikou zpracovává do obrazu. Z obrazu pak zkušený kardiolog umí vyčíst, zda je v srdíčku díra nebo něco zúžené či nevyvinuté. Vývoj ultrazvukových metod - od původního jen zobrazení - umožnil snímat i rychlost a směr krevního proudění v srdci. Diagnostice se otevřely obrovské možnosti a echokardiografie je naprostým základem diagnostiky. Umožnila operovat děti bez toho, aby musely projít složitým katetrizačním vyšetřením.

Vy vlastně u dětí používáte stejné vyšetřovací metody, jako se aplikují u dospělých...

Samozřejmě.

Ale vyšetřovat malé dítě je náročné...

Musíme je vyšetřovat v klidu. To znamená v přítomnosti rodičů, s oblíbenou hračkou, s mlíčkem nebo cukrem na dudlíku a dítě musíme farmakologicky zklidnit. Pak už je na nás, jestli si vezmeme na zodpovědnost, že dítě může být bezpečně operováno a nic jsme nepřehlédli. Pokud by dítě hopsalo a nespolupracovalo, nelze vyšetření pořádně udělat. Pokud jde o závažné vyšetření - například předoperační - neriskujeme. V případě, že výsledek ultrazvuku nekoresponduje s klinickým stavem dítěte, přistupujeme v rámci předoperačních vyšetření k srdeční katetrizaci a angiokardiografii. Přibližně 80 procent dětí je u nás ale operováno na základě ultrazvukového vyšetření.

Mluvíme o vrozených vadách, ale jak to vypadá, pokud jde o získané srdeční vady?

Získané srdeční vady u dětí byly ještě po 2. světové válce vlastně hlavní náplní práce dětské kardiologie. Jednalo se o vady po revmatické horečce, která postihovala srdeční chlopně. Revmatickou horečku se díky antibiotické léčbě povedlo vymýtit, každá angína je pořádně vyléčená, revmatická horečka už není a my se setkáváme se získanými vadami srdce například jako následkem virového onemocnění. Každý bacil nebo parazit může způsobit onemocnění srdce. Je to naštěstí vzácné.

Dětí se ještě netýkají ani důsledky aterosklerózy, se kterými tolik bojuje dospělá kardiologie.

Na vznik aterosklerózy se však zakládá již v dětství, ale vývoj zúžení venčitých tepen a infarkt myokardu naštěstí potřebuje čas... Jsou samozřejmě děti, které v důsledku špatného metabolismu lipidů mají založeno na aterosklerózu již v útlém dětském věku. Tyto děti je nezbytné bedlivě sledovat. Například v Lázních Poděbrady se pořádá každoročně konference na téma prevence ischemické choroby srdeční u dětí. Kromě lékařů jsou zváni učitelé, rodiče, ale i školní kuchaři.

Je pro mne velmi pozitivní zprávou, že přes rozpínavost civilizace nepřibývá novorozenců s vrozenou srdeční vadou. ..

Těch vad pravděpodobně bude přibývat. Budou přibývat v důsledku toho, že genetická predispozice zachráněných jedinců tady je. V minulosti takový člověk umřel ještě před dosažením fertilního věku. Dnes človíčka s vrozenou srdeční vadou zachráníme a on bude mít děti. Ty jeho děti budou velmi pravděpodobně vybaveny podobným genetickým poškozením. Genetická výbava lidí se tedy bude v důsledku možností vyspělé medicíny zhoršovat. Na druhé straně už teď existují možnosti napravit genetickou výbavu člověka. Pro vývoj lidstva je zbytečné klást odpor vývoji genového inženýrství.

Motolské Kardiocentrum umí “zázraky“ už na srdíčkách nově narozených dětí...

Zabránit vzniku vad dětského srdce neumíme, ale to co umíme, je včasné odhalování vrozených srdečních vad v těhotenství. Školili jsme nejdřív dětské kardiology, později gynekology v tom, aby byli schopni rozeznat - v rámci běžného skreeningového vyšetření těhotné ženy - jestli na srdíčku dítěte není nějaká anomálie. Když se jim něco nezdá, pošlou těhotnou na vyšetření do Kardiocentra. Až na výjimky, kdy je srdíčko těžce poškozené a poškození doprovází i další vývojové vady, umíme v mnoha případech děťátku pomoci. Maminka ale musí dítě porodit v naší nemocnici, abychom se dítěte včas ujali.

Věta: Zúžení chlopně aorty nebo plicnice, které se dřív u dítěte operovaly tím, že se otevřel hrudník a srostlá chlopnička se skalpelem rozřízla tak, aby se rozšířila, dokáží dnes v Motole vyřešit zavedením cévky - katetru, na jejímž konci je smotaný balonek. Pomocí rozepjatého balonku se zúžení odstraní. Zákrok, po němž dítě odchází druhý den domů. Jediné trápení je vpich do nožičky.

 
PŘÍLOHY
Reklama
Reklama
Reklama

TOPlist