Sirmione

Nezapomenutelné operní pěvkyni Marii Callas (1923–1077) koupil manžel nádhernou vilu na velmi romantickém místě. Vila s výraznou tabulí „Maria Callas“ leží asi dvě stě metrů od hlavního vchodu do Therme, sirnatých lázní s horkými bazény. Jsme v Sirmione, na jižním konci jezera Lago di Garda.

V malebném starém městečku Sirmione prší a od vstupu do lázní nás dělí ještě dobré tři hodiny. Kdyby to byl aspoň chvilkový teplý májový deštík. Lago di Garda a městečko Sirmione se sice nacházejí necelých 70 metrů nad mořem, ale tyčící se dvoutisícové vrcholy Alp nad jezerem vydávají v ten den strašný chlad a posílají vytrvalý horský déšť. Z krásného čistého městečka – ani auta si tam nevpustí – udělali v ten den Alpy pro turisty chmurné místo. Z množstva výloh se nám vysmívají navíc nádherné hromady italské zmrzliny. No, nedejte si kopeček (dva tři…). S dítětem bychom sváděli boj – může přece dostat angínu. My jsme si tu zmrzlinu dali a neudělali jsme věru dobře. Byla nám ještě větší zima, schovávat se v kavárně člověk moc dlouho nevydrží a dva deštníky jsou pro tři lidi málo.

Také se vám stává, že zapomenete v lázních číslo své skříňky, nebo ne a ne přijít na kloub novému zamykajícímu systému? Na to já jsem expert. V lázních Sirmione mě velmi mile překvapili, že nenechali vyniknout nešikům. Všechny „krámy“ vložíte do důmyslné pojízdné šatničky a můžete odejít. Věci totiž odjíždějí také: do tmavé, hluboké šatny. V tu chvíli přestáváte věřit, že se právě vám neztratí. Máte tam asi všechny peníze, doklady, spodní prádlo, teplý svetr, boty… Ale na obavy zapomeňte a opatrujte své čísílko, které máte zadat jako žádost o vydání svých věcí z podzemí. Jinak si sirnatých lázní v Sirmione neužijete. Věřte, že vnořením se do horké vody vnějších bazénů, se vám to rychle povede. Pomáhá ještě koukat na zasněžené Alpy a nám také hladil hlavu neustávající déšť. Nebojte se, sirnaté lázně v Sirmione moc nezapáchají (to by nestály všude kolem lázní ty nádherné vily) a úlevu v té vodě pocítí i zdravý člověk. Pobýt v sirnaté vodě totiž pomáhá vylepšit kůži, klouby. Jen kdyby nebyla ta voda tak horká… Dostáváme úžasný nápad: zchladíme se v Lago di Garda. Vždyť od jezera nás dělí pouze řada lehátek. Hlídací služba jako by hlídala jen nás. Už po několika krocích nás zastavuje a směruje zpátky do horké vody. Jako kachny do rybníka. Myslím, že s tím nápadem ochladit se v jezeře jsme nebyli v historii lázní vůbec první. A za námi přijdou, páni hlídači, zájemci další…

Lázně Therme v Sirmione jsou lázněmi novými. Mají za sebou asi čtyři roky provozu, jsou otevřeny pouze od dubna do října a zbývající čtyři zimní měsíce prostě „nepremávají“. Všichni pracovníci včetně lékařů jsou „na volné noze“, pracují na živnostenský list. Lázně také nejsou orientovány výlučně na léčbu vodou svých minerálních pramenů. Představitelé lázní nás například provedli rozsáhlými prostory vybavenými desítkami stolků s inhalačními přístroji. Klientela je také rozmanitá. Podle barevných hracích pokojíků lze lehce odhadnout, že lázně soustřeďují pozornost na děti. Jak lázeňský lékař připomíná, na nedoslýchavé děti. A mají velmi dobré výsledky. Lázně také své klienty nestravují, neubytovávají. Pouze poskytují procedury. Indikovaní klienti mají nárok na jeden dvoutýdenní cyklus lázeňských procedur ročně. Za tyto procedury neplatí děti do 14 let a dospělí nad 65 let věku. Ostatní musí uhradit za kompletní sérii procedur paušální poplatek 50 eur. V tom jsou zahrnuty i lékařské prohlídky v rámci aplikování procedur. Jelikož je italský systém lázeňské péče tolik odlišný od toho našeho, dovoluji si reprodukovat mejlovou korespondenci s Marií Hurtovou, českou lékařkou, která se sice momentálně věnuje homotoxikologii, ale několik let pracovala v Itálii jako lázeňská lékařka.

Překonalo krizi a udržuje si stálou klientelu. V sedmdesátých letech 20. století byl pobyt v lázních kompletně hrazený pojišťovnou a lázeňská kúra trvala 3 týdny – nezapočítávaly se do dovolené. Byl to přepych, který si italské zdravotnictví už dávno nemůže dovolit. Dnes mají na komplexně hrazenou lázeňskou péči nárok pouze zaměstnanci, kteří měli pracovní úraz s trvalými následky. Ostatní jsou samoplátci (pokud jde o stravu a ubytování) a mají nárok pouze na jeden cyklus lázeňských procedur ročně v celkové hodnotě 50 eur. To samozřejmě pouze v případě, že trpí nemocemi, které jsou uznávané italským státním zdravotnictvím.

Myslím, že to může být naopak. V Itálii neexistuje například nic takového, jako lázeňské pobyty pro děti, a je stále více dětí, které by to potřebovaly. Děti sice mají lázeňské procedury zdarma (1 cyklus obnáší 24 inhalačních procedur ročně), ale součástí lázeňské kúry je i prostředí. Pokud se děti po inhalaci vrátí do smogem zamořeného města, jsou účinky procedur hodně omezené.

Státním zdravotnictvím jsou hrazeny tyto procedury: 12 bahenních zábalů + 12 koupelí v případě artrózy, 12 koupelí při kožních onemocněních, 12 koupelí u chronické žilní nedostatečnosti, 24 inhalací při onemocnění horních cest dýchacích, 12 inhalací + 12 insuflací v případě nedoslýchavosti způsobené ušním katarem. Například masáže nespadají do procedur placených pojišťovnou.

Lago di Garda je údajně jeden z nejkrásnějších koutů Evropy a je to největší italské jezero (370 km2, jezero bylo vytvořeno obrovským ledovcem a hloubka je v některých místech údajně až 372 metrů).
Lago di Garda, a tedy i městečko Sirmione s lázněmi Therme, se nachází na hranici třech regionů: na severu je to Trentino, na západě a jihu Lombardie, na jihu a východě Veneto. Podle průvodců je Sirmione místem dovolenkových povalečů. Správný aktivní „dovolenkář“ má prý vyzkoušet Lago di Garda ze severní strany. No jo, ale když my jsme měli tak špatné počasí... Kdyby nám byli alespoň dovolili namočit si v rámci aktivity nohu v tom jejich slavném jezeře. Jo, a ty věci ze šatnové „šachty“ jsme v pořádku dostali.