Reklama
Čeká nás nepříjemné léto? - autor: Marta Csontosová
Změna klimatu pomáhá prolínání chorob zvířat a člověka

Čeká nás nepříjemné léto?

Můžeme očekávat oproti minulosti nějaké mimořádnosti pokud jde o rozšíření infekce? A když, tak v jakém směru? Jaké infekce se rozšíří, kdyby bylo studené léto? Jaké, kdyby bylo teplé a suché léto? Co když bude léto teplé a vlhké? Tyto a ještě další otázky jsme položili docentce Vilmě Marešové, přednostce naší nejznámější infekční kliniky v Nemocnici Na Bulovce v Praze. Tady jsou její odpovědi.
Každý typ léta má svá vlastní infekční rizika. Při velkém horku se hodně lidé koupou a moc nepřemýšlejí, jestli je voda vhodná ke koupání. Nechtějí slyšet, že infekce, které se mohou šířit vodou, jsou potom pravděpodobnější. Hlavně jde o děti, které nelze při koupání hlídat, aby si sem tam nelokly vody. Cesta jak pro bakterie, tak nakonec i pro viry je fakticky otevřená, těžké průjmy mohou nastoupit.
V okolí nádrží, ale i v rybnících při velkém suchu, může dojít k přemnožení myší, které mohou mít v exkretech leptospiry, kontaminovat vodu, či potraviny a přispět k nákaze leptospirózou. Podobné riziko však hrozí i při velkých záplavách, kdy se řada hlodavců vypudí do stojatých vod, kde se leptospiry mohou dál šířit i na člověka - zejména při uklízení s řadou drobných oděrek na kůži. Proto apeluji na dobré ošetření při sebemenším poranění- dezinfekce, ovázání sterilním obvazem, velmi dobrý je Akutol.

Je to až tak ohrožující ? Nikdy jsem neslyšela, že by někdo z mého okolí onemocněl leptospirózou.

Ne, nemusí to přenášet každý hlodavec. My se bavíme o riziku, k jakým nákazám může dojít. K tomu tedy může dojít při velkém suchu, kdy se lidé koupou v každé vodě, anebo při záplavách, kdy jsou naopak vytvořeny podmínky k nákaze v místech nemocných hlodavců. Při velkém suchu může být zvýšený výskyt klíšťat i v nízké trávě - i když jim více svědčí tráva vysoká a trochu vlhko. Z toho pak člověk může onemocnět klíšťovým zápalem mozku, či boreliózou. Klíšťata mohou přenášet i další nemoci, připadá v úvahu například erhlichióza. Je to horečnaté onemocnění, které může připomínat chřipku - mohou být u toho bolesti břicha, zvracení, někdy postižení ledvin, či vzácněji bolesti hlavy a zánět mozku. U dětí je asi 6 procent onemocnění provázeno vyrážkou. I když se zatím u nás běžně nevyskytuje, zaznamenali jsme u některých osob protilátky i u těch, kteří necestovali - museli se tudíž s infekcí setkat tady. Velký neklid vyvolává toto onemocnění u zdravotníků ve Spojených státech.

Živočichové jsou tedy v létě pro člověka více nebezpeční, než si myslíme.

Vzhledem k tomu, že lidé hodně cestují, může být dalším rizikem pokousání či poranění neznámým zvířetem, u kterého nelze zjistit, zda bylo očkováno proti vzteklině. Problémem je zejména poranění v některých zemích, kde se nevakcinují divoká zvířata. U nás nebyla v posledních letech vzteklina u divoce žijících zvířat prokázána; určité opatrnosti je zapotřebí v hraničních oblastech těch zemí, kde se vakcinace divoce žijících zvířat neprovádí..Bezpečné jsou hranice s Rakouskem i Německem.

Existuje místo, kde vzteklina vůbec není?

Vzteklina se vůbec nevyskytuje na řeckých ostrovech. Velkou péči vstupu zvířat na jejich území věnuje Anglie, tam každé zvíře musí do karantény – nemají tudíž se vzteklinou žádné problémy.

A nejvyšší výskyt vztekliny?

Indie, Asie, Balkán. Všude tam, kde je velký výskyt potulných psů. Bála bych se tam dobrodružných cest do vnitrozemí a do hor bez předchozího očkování.

Hodně potulných psů je ale i na jihu Itálie…

Tam to asi odchytávají a kontrolují, odtud není hlášen zvýšený výskyt.

Je velkým rizikem táboření? Myslím v našich podmínkách.

Přibývá určité bakteriální nákazy úměrně s tím, jak stoupá obliba grilování. U grilovaného masa jsou místa nedostatečně tepelně zpracovaná. Také když koupíte mražená kuřata, zabalená do folie a vezmete si je v létě na cesty, mohou částečně rozmrznout a bakterie, kterých je tam málo (normálně by neublížily, neboť množení kampylobakterů nevyžaduje kyslík), se mohou za podmínek částečného rozmražení rozmnožit. Záleží tedy také na tom, jak se potom doma s kuřetem zachází.U této nákazy může být inkubační doba 5 dnů až týden, takže s grilováním si už průjmy, křeče a horečky nikdo nespojuje.

Léčí se každý průjem stejně?

V podstatě ano. Antibiotiky velmi zřídka. Nejdůležitější je dostatečný přísun tekutin, solí a dieta. Z léků jsou to v tomto případě ty, které dokáží absorbovat toxiny. Například adsorpční živočišné uhlí, které dokáže likvidovat toxické látky už žaludku. Dobré jsou také probiotika, která upravují střevní floru. Důležitý je dostatek tekutin, solí a dieta.

Říkáte tekutiny. Ale jaké tekutiny? Má to být čaj nebo minerálka?

Čaj a minerálky. Ale když nemáte minerálky, stačí udělat čaj, přisolit ho a přicukrovat. Vznikne tam léčivo podobné infusím glukózy s minerály. Pokud jde o minerálky, ty jsou důležité právě obsahem minerálů, kterými nahradí ztráty solí zvracením a stolicí. Připravují se dokonce balíčky s obsahem potřebných solí a cukru v prášku, které lze rozředit převařenou vodou, nebo jsou již jako rehydratační roztoky dostupné v lékárně (roztoky WHO). V lékárně lze takový sáček zakoupit a vzít si je sebou na dovolenou. Když má člověk normální kyselost žaludku, hodně bakterií se v kyselosti zničí, ale v létě pijeme daleko více, takže si tu kyselost ředíme a pak si ještě dáme nějakou zmrzlinku, která chvilku v žaludku sníží produkci a my si určitým způsobem snižujeme odolnost, tu primární cestu k onemocnění.

Zmrzlina nám tedy snižuje odolnost organismu proti infekcím?

Bolestivost zmrzlinou zmrazíte, ztlumíte. Ale hlavně – zmrzlina je opět voda – takže neustále daleko více pijeme, máme naředěnou tu vlastní primární ochranu kyselosti žaludku, protože kyselost žaludku je první barierou při alimentárních nákazách.

A nejrizikovější infekční onemocnění u nás?

U nás a kdekoliv ve světě: je to virový zápal jater - hepatitida A. Pozor bych si dávala na jihu Evropy, na Balkáně u moře. Tam hotely na pobřeží - i když mají své čističky - vypouštějí odpad do moře. V takové vodě se pak loví ryby a ukládají je ve schránkách, aby zůstaly čerstvé, živé. I z takových ryb a plodů moře se při nedostatečném tepelném zpracování může člověk nakazit virovým zánětem jater typu A. Pokud chceme cestovat a ochutnávat plody moře, má cenu se proti virové hepatitidě A očkovat. To není problém a imunita je dlouhodobá.

Jak dlouho před cestou má očkování význam?

Alespoň dva týdny. Ale jsou to dvě dávky, a tak by se člověk před cestou měl poradit s dostatečným předstihem, jaká opatření udělat, co si vzít sebou a zda se proti něčemu očkovat. Pokud jde o cestu do oblasti Afriky, subtropického pásma, tam by se člověk měl nechat očkovat proti meningokokové infekci. I u nás již přibývá lidí, kteří cestují do Mekky, protože se v té oblasti vyskytuje jiný typ meningokoka než u nás - je to meningokok typu A. Ve světě je k dispozici 4-valentní vakcína, účinná proti 4 typům meningokoka, u nás však není registrována, u nás je k dispozici 2-valentní vakcína proti meningokoku A+C a monovakcína určená i pro děti mladší 2 let proti meningokoku typu C.

Zaznamenali jste onemocnění tím zvláštním meningokokem?

Inkubační doba tohoto onemocnění je velmi krátká, takže pokud by se tam někdo nakazil, obvykle onemocní v místě získání infekce. Je velmi důležité před každou cestou do světa poradit se v centrech pro cestovní medicínu, které máme i na naší klinice, podívat se na webové stránky, jaké nebezpečí se v plánovaném místě vyskytuje.

Na jakém webu to lze nalézt ?

Naše společnost informuje o místech kontaktu na www.infekce.cz/ockovaci-centra, vhodná je i stránka CDC wwwn.cdc.gov/travel/default.aspx

Lidi láká i Jižní Amerika…

Jižní Amerika měla nyní problém se žlutou zimnicí a jsou zde některé země, kde je přímo předepsáno, že tam člověk nesmí vstoupit bez očkování a naopak, zdejší obyvatelé musí mít očkování při vstupu do jiné země. Očkovací látka proti žluté zimnici je dobře účinná a poskytuje ochranu 10 let. Vyskytla se před nedávnem v blízkosti vodopádů Iglazu, které jsou místem vysokého turistického zájmu a bylo nutné se před vstupem do těchto oblastí nechat očkovat.

Žlutá zimnice je smrtelná ?

Patří mezi hemoragické horečky s vysokou nakažlivostí, která se v časném stadiu projeví podobně jako chřipka a během několika dnů vzniká žloutenka, jsou projevy krvácení, porucha funkce jater, s vysokým rizikem úmrtí..

A když se ještě vrátíme domů. Mají infekční oddělení a vaše klinika větší klid, když je studené léto?

Nedá se to tak říci. O něco méně je-li hodně studené léto, ale potom zase chodí lidé s nachlazením. Tak, že by se to hodně lišilo, se nedá říct, mohou se objevit epidemie v určitých cyklech, větší výskyt letních chřipek, enterovirových infekcí ap. Některé roky je některých onemocnění víc, záleží na tom, jak se chová příroda, jak se chová člověk, ale že by to významně ovlivňovalo počty nemocných, se v našich podmínkách nezdá. Jsou roky, kdy je o něco méně klíšťových zápalů mozků, ale nárůst je mimořádný: v posledních letech je to 600 až 700 případů za rok.

Kde klíšťata nejsou?

Dříve se udávalo, že ve výšce nad 500 až 600 metrů nad mořem už není nebezpečí klíšťat, ale nyní zaznamenáváme toto onemocnění i v regionech, kde byla dříve vzácností: Krkonošsko, Liberecko.

Jak je to na Slovensku ?

Nevím o tom, že by se zvýšil výskyt na Slovensku. Slovensko má výskyt nakažených klíšťat v oblasti kolem Bratislavy, na jihu Slovenska. Méně případů je hlášeno u Košic, vůbec nejsou ve Vysokých Tatrách. Když se ale dívám na mapu výskytu a onemocnění je zřejmé, že v Čechách je více lokalit s infikovanými klíšťaty. Podobná situace je sice i v Rakousku, ale tam je očkovaných až 90 procent populace, částečně možná i proto, že první očkovací látku proti klíšťovému zápalu mozku připravil profesor Kunze a lidé se proto nechávají lépe přesvědčit k vakcinaci. Také jsou díky tomu v Rakousku hlášeny jen ojedinělé případy onemocnění u lidí. U nás je proočkovanost nízká - kolem 12 procent. Navíc u nás jsou nejvíce očkované děti a nejtěžší průběh je přitom u dospělých. Děti mají spíše zápal mozkových blan a ne zápal mozku. Závažnost tohoto onemocnění tedy narůstá s narůstajícím věkem. My říkáme, že děti by měly kupovat babičkám a dědečkům jako dárek očkování proti klíšťovému zápalu mozku.

Co říkáte babským radám proti klíšťatům typu: „namaž si nohy octem“, vezmi si velkou dávku B-vitaminu“?

Nic takového není potvrzeno. Všemu hmyzu člověk smrdí, i když si dá česnek. Jsou ale typy lidí, které tímto neovlivníte. Důležitější ochranou před klíšťaty v lese (klíšťata ze stromů ani keřů nepadají, ta jsou především ve vysoké trávě) jsou vysoké boty, nohavice do nich zastrčené - pokud možno světlé, aby klíště bylo dobře vidět – na hlavě čepici nebo šátek, neboť klíšťata se ráda dostanou do vlasů. Doporučuji postříkat se speciálním repelentem proti klíšťatům – je silnější než běžný repelent. A co je velmi důležité, ihned po návratu z přírody riziková místa zkontrolovat, protože zejména u boreliózy je velmi důležité, jak dlouho bylo klíště přisáté, borélie se dostává do krve až za několik hodin, proto čím kratší je doba přisátí, tím menší je pravděpodobnost přenosu. U virového zápalu se udává, že infikovaných klíšťat jsou tak 3 procenta, u boreliózy je to až okolo 30 procent. Ale, jak říkám, tam je to možno redukovat včasným vytažením klíštěte. A také pečovat o zahrady, udržovat nízký trávník.

A ještě k tomu hmyzu. Vloni probleskly zprávy, že se u nás vyskytl hmyz, který se běžně vyskytoval pouze na jihu Evropy…

Kdysi se malárie díky komárům vyskytovala i na jihu Slovenska. Na to, aby ale komár byl schopen přenášet infekci, musí mít optimální podmínky pro množení parazita – plasmodia, dlouhodobě vyšší teplotu, tropické noční teploty, vlhko a místa, kde se komár může množit. Samozřejmě posunutí tepelné hranice sem může přisunout nemoci, které jsme považovali za subtropické. Právě taková nemoc je například západonilská horečka, která se z Afriky za pomocí ptáků rozšířila během několika let do Spojených států. Za pomocí vektorů – komárů - se nemoc dostala k člověku. Člověk se náhodně dostane do životního cyklu ptáků a hmyzu a nakonec onemocní také.

 
PŘÍLOHY
Reklama
Reklama
Reklama

TOPlist